Přírodní rezervace ŠKRABALKA
Škrabalka je fragment luhu v údolní nivě kolem mrtvého ramene Bečvy na východním okraji Lipníka nad Bečvou
Vodní a bažinná společenstva mrtvého ramene řeky Bečvy s přilehlými fragmenty nivních vlhkých luk a lužních lesů. Významné ptačí hnízdiště.
Výměra: 7,51 ha
Nadmořská výška: 226 - 228 m
Vyhlášeno: 1956
GEOLOGIE
Podloží je tvořeno holocenními nánosy řeky Bečvy, v nichž dominují písčité štěrky. Nivní půdy jsou hlinité až hlinitopísčité.
KVĚTENA
Území lze rozdělit do tří typů biotopů. První z nich je společenstvo lužního lesa, který je v zachovaném stavu s bohatým prostorovým i druhovým členěním a s vyvinutým keřovým patrem. Na něj přímo navazují společenstva mrtvého ramene. Ostrůvkovitě se zde vyskytují luční společenstva tvořená převážně druhy typickými pro aluviální psárkové louky.
V rezervaci roste přes 220 druhů vyšších rostlin, mezi nimi zvláště chráněné druhy. Šípatka vodní se zde znovu objevila po povodni v roce 2007. O původnosti zdejší populace bledule letní jsou tradiční pochyby, neboť v roce 1984 sem byly vysazeny 23 exempláře pocházející z tzv. Akce Dno (záchranný transfer rostlin odsouzených k likvidaci vybudováním Novomlýnských nádrží pod Pálavou). Ale v té době již v rezervaci existovala vitální mikropopulace na místě mimo nové výsadby.
Jinou zajímavostí je nepočetná skupina diploidních rostlin šmelu okoličnatého, které jsou typické pro populace v Ostravské pánvi, zatímco v nivě Moravy byly dosud převážně zjištěny rostliny triploidní.
ZVÍŘENA
Hydrobiologický průzkum mrtvého ramene řeky Bečvy prokázal relativně pestré společenstvo minimálně 66 taxonů zajímavého složení. Zajímavý je nález larev komára, který nesaje na člověku, ale napadá žáby.
Mezi zatím zjištěnými 18 druhy plžů je také doklad návaznosti územní na karpatský systém, skalnice lepá.
Složení entomofauny a aviafauny se kvalitou i kvantitou podobá druhové skladbě zapojeného porostu lužního lesa. Zatím byly nalezeny jen běžné druhy motýlů, ale 14 druhů vážek, mj. vážka ploská, vážka rudá a šídlatka velká.
Z ryb byli překvapivě zjištěny pouze lín obecný a karas obecný.
V roce 1995 bylo v rezervaci zaznamenáno 19 druhů hnízdících ptáků, mj. stakapoud, pěnice slavíková, žluva hajní, sýkora lužní. Počátkem 60. let 20. století byly z lokality uváděny také druhy více vázané na vodní biotopy - potápka malá, bukáček malý, čírka. I když není známo, jestli zde také hnízdili, je pozdější absence potápky malé, bukáčka obecného a obou čírek dokladem posunu ve vývoje celé rezervace k horšímu.
Při důkladnějším průzkumu v roce 1999 bylo potvrzeno 54 druhů ptáků.
VYUŽITÍ
V minulosti probíhala v bezprostřední blízkosti rezervace intenzivní těžba štěrků, která byla patrně jednou z významných příein změny hydrologických poměrů v neprospěch vodních ploch. Územím prochází frekventovaná turistická trasa z Lipníka nad Bečvou na hrad Helfštýn. Podél ní byla vybudována naučná stezka.
Šafář J. a kol. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.
Dále si o přírodních rezervacích můžete přečíst zde