Národní přírodní rezervace ZÁSTUDÁNČÍ
Lužní les v nivě mezi silnicí Lobodice - Záříčí a soutokem Moravy s Bečvou asi 4km od Tovačova.
Zachovalý lužní les podél neregulovaného toku Moravy pod soutokem s Bečvou, který je zároveň významnou lokalitou pro migraci i hnízdění ptáků.
Výměra: 100,64 ha
Nadmořská výška: 195 - 198 m
Vyhlášeno: 1953
GEOLOGIE
Podloží je tvořeno holocenními říčními nánosy, v nichž dominují povodňové písčité hlíny.
KVĚTENA
V lužních lesích podél přirozeného toku Moravy jsou při povodních pravidelně zaplavované topolové jaseniny, které výše přecházejí v plošně nejrozšířenější společenstvo jilmových luhů s dubem letním a habrem obecným, vázané na zvýšenou hladinu podzemní vody v první polovině vegetačního období. Na náplavech nalezneme společenstva vrb, zbytkové populace topolu černého, jilmu a jasanu. Stromové patro je dále tvořeno druhy tzv. měkkého luhu: topolem bílým a topolem osikou, vrbou bílou, i tzv. tvrdého luhu, kterému dominují dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, lípa malolistá.
ZVÍŘENA
Žije zde typická fauna lužních lesů. Ze zdejšího toku Moravy je známo minimálně 12 druhů ryb, mj. parma obecná, cejn velký, štika obecná, candát obecný. Větší pozornost byla věnována obojživelníkům a plazům. Byla ptvrzena ropucha obecná, rosnička zelená, skokan, ještěrka obecná a užovka obojková.
Při ornitologickém výzkumu bylo zjištěno 174 druhů ptáků, z nich přes 70 druhů hnízdí v rezervaci pravidelně, sedm nepravidleně a vzácně. Navíc 40 druhů tudy pravidelně protahuje nebo zde zimují. Za všechny např. ledňáček říční, včelojed lesní, strakapoud prostřední a slavík obecný. Během tahu se zde zdržují např. čáp černý, ostříž lesní, orlovec říční, sluka lesní, skřivan lesní.
LESNICTVÍ
Přirozený vzhled lužního lesa je v některých částech narušen pruhovými sečemi, výsadbami šlechtěných topolů, dubu červeného a ojediněle i smrku ztepilého.
VYUŽITÍ
Ještě v polovině dvacátého století probíhala těžba štěrkopísku přímo z říčního toku, ale byla v souvislosti s vyhlášením chráněného území zastavena. V současnosti se těží v těsném sousedství. Rezervace je zařazena mezi mokřady nadregionálního významu a jako taková je součástí nadregionálního centra Chropyňský luh. Okrajovou částí vede cykloturistická stezka.
Šafář J. a kol. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.
Další zajímavosti o přírodních rezervacích zde
