Zraněný, nemocný pták
Mnozí z nás se mohli v přírodě setkat s opuštěným mládětem či zesláblým nebo zraněným ptákem. Jak můžeme takto postiženému jedinci pomoci?
Především, aniž bychom s ptákem jakkoli manimuplovali, snažíme se odpozorovat, zda jde o nedospělé mládě, nemocného neob zraněného ptáka.
Mláďata se zpravidla snaží splynout s okolím, nejsou schopna letu, zejména u dravců a sov jsou patrné zbytky prachového peří a často se u nich můžeme setkat s obranným chováním, tj. klapáním zobáku a syčením, případně si mládě lehne na záda a brání se drápy a zobákem.
Pokud nalezneme sotva létající mládě, obyčejně postačí jej přemístit z frekventovaného místa (chodníku, silnice) a posadit na vyšší tlustou větev, aby bylo chráněné před kočkou nebo psem. Rodiče tak mládě snadněji naleznou a sami se o ně již postarají.
Nemocný pták využívá úkrytů, zpravidla má načepýřené peří, přivřené oko, může špatně létat. Zraněný pták ma na první pohled potíže s chůzí nebo létáním, případně krvácí.
V případě, že jde o většího ptáka (labuť, čáp, orel, apod.), kteří jsou obranyschopní a mohou člověku způsobit i vážné zranění, je lépe o místě nálezu informovat níže uvedené stanice.
Menší ptáky, kteří potřebují naši pomoc a nejsou schopni nás poranit, nejsnadněji a nejšetrněji chytíme pomocí kusu látky, kterou přes ně hodíme. Při manipulaci s ptákem dbáme na to, abychom mu nevhodným uchopením nezpůsobili další poranění.
Nejčastěji se u ptáků vyskytují zlomeniny nohou a křídel, či otevřená poranění. Zásady první pomoci jsou podobné jako v humanitním lékařství.
Otevřené rány nejprve opatrně očistíme od mechanických nečistot a desinfikujeme (Septonex, Ajatin, Jodonal), zasypeme práškem na rány a překryjeme gázou.
Zlomenou nohu znehybníme pomocí dlah (jimiž mohou být např. dvě tužky), pevněji stáhneme obvazem, dáváme však pozor, aby nebyl přílišným stažením narušen krevní oběh. Takto ošetřeného ptáka se již dále zbytečně nedotýkáme a neznepokojujeme ho, umístíme ho tak, aby nebyl rušen, nejlépe v dobře větrané místnosti s minimálním osvětlením.
Fixace zlomené nohy
Zlomené křídlo fixujeme k tělu obvazem. Pro omezení pohybu převážeme rovněž zdravé křídlo.
Fixace zlomeného křídla
Pokud najdete zraněného ptáka (zlomené křídlo, noha apod.) nebo nemocného, snažte se jej co nejdříve dopravit k veterináři nebo okamžitě do nejbližší záchranné stanice:
- stanice při ZOO Svatý Kopeček v Olomouci. Na vrátnici ZOO je možné zvíře předat kdykoliv, služba je nepřetržitá. Ve všední dny je možné zvíře odvézt autem ZOO, ale může se stát, že bude odvezeno až následující den. Tel.: 585 385 348
- stanice v Stránském (dravci a sovy), tel.: 554 291 000, 777 256 577
- stanice v Bartošovicích na Moravě, tel.: 556 758 675, 602 540 037
- stanice v Němčicích nad Hanou, tel.: 602 587 638
Pro transport použijte pevnou a dostatečně velkou lepenkovou krabici s malými otvory pro výměnu vzduchu a její dno vycpěte několika vrstvami novin. Krmění na cestu nepřidávejte a do jedné krabice umístěte vždy jen jednoho ptáka.
Pokud nám okolnosti neumožní nalezeného ptáka v nejbližší době předat do odborné péče, musíme se o něj na přechodnou dobu dále postarat sami, tzn. zajistit rovněž přiměřenou výživu. Snažíme se však, aby tato doba byla co možná nejkratší.
Hmyzožravé ptáky pokud možno krmíme jejich přirozenou potravou, tj. živými mouchami, drobnými housenkami, moučnými červy, případně tzv. ptačím žírem, tj. směsí rozemletého libového hovězího nebo telecího masa (nejlépe však jater), neslaného tvarohu, natvrdo uvařeného žloutku a nastrouhané mrkve nebo jablka.
Větší ptáky jako kosy a špačky krmíme tvarohem, houskou rozmočenou v mléce nebo vločkami. Je dobré do směsi přidat také jemně nakrájenou zeleninu. Dospělé zrnojedy, pokud sami přijímají potravu, krmíme podobně jako ptáky v zimě, tedy semeny obilovin, slunečnicí, prosem, atd. a doplňujeme mrkví a vařenými vejci.
Dravým ptákům předkládáme libové odřezky hovězího, drůbežího, králičího masa, myši apod., v žádném případě však ne maso vepřové. U dravců a sov dbáme na to, aby potravu dostali i s chlupy a peřím, eventuelně masitou stravu obalujeme nestravitelným obalem, např. peřím, nastříhaným motouzem nebo ústřižky textilií.
Řada ptáků v zajetí či následkem zranění potravu odmítá přijímat. Takovéto ptáky musíme potom krmit sami. Nehty opatrně rozevřeme zobák, potravu vložíme za jazyk do jícnu. Potravu podáváme na dřívku nebo pinzetou, popř. lžičkou a po každém soustu vyčkáme až pták potravu spolkne a po chvíli v krmení pokračujeme.
Hmyzožravé ptáky krmíme každé dvě hodiny, zrnojedy 3x za den a dravce dvakrát denně. Neopeřené ptáky, holátka krmíme každou hodinu a aby nenastydla přikrýváme je vlněným hadříkem nebo vatou.
Uchopení dospělého ptáka při krmení
Převzato z letáku Moravského ornitologického spolku - Každý může pomoci
